Historie objevu kraniosakrálního systému a vznik terapie
Historie vzniku terapie
1892 Missouri-USA
Základy položil Dr. Andrew Tailor Still již počátkem 20.století OSTEOPATIÍ – naukou o
onemocnění kostí blíže neurčené (překlad z řečtiny: OSTEO-kosti, PATHOS –bolest).
1899 Missoury USA
Dr. William Sutherland, žák Dr. Stilla, vyvinul manipulační techniku pro identifikaci
nepravidelného pohybu kosti lebky a pro jejich regulaci pro funkční pohyb.
V té tobě neexistovaly přístroje, které by vědecky dokázaly účinnost této techniky, se kterou
měl ve své době zázračné výsledky.
1970 Michigan – USA
Dr. John Upledger, podle studie Dr. Sutherlanda, zkoumal a zdokonalil jeho metodu.
Je považován za objevitele kraniosakrálního rytmu (kranio-týlní kost, sakrální-křížová kost)
Tělo nemá jen srdeční pulz a dýchací rytmus, ale má i kraniosakrální rytmus, který je nutný pro existenci srdečního a dýchacího rytmu.
Co je kraniosakrální terapie ?
„Kraniosakrální terapie je jemná manuální metoda testování a léčby celého těla, která může mít pozitivní vliv na téměř každý tělesný systém. Ať se používá samostatně či v kombinaci s tradičními metodami péče o zdraví. Ukázala se jako klinicky efektivní při podporování schopnosti těla se samo léčit. Kraniosakrální terapie často vykazuje mimořádné výsledky.“ (Upledger, 2009)
Dr. Upledger vypracoval systém kraniosakrálního ošetření pro širokou veřejnost, od laiků až po lékaře. Tato terapie umožňuje pečovat o nemocné v domácím prostředí, v centrech, v nemocnicích a ústavech.
Průběh terapie
Celý proces lze popsat následovně:
- Působení jemným tahem ve směru pohybu požadované lebeční kosti.
- Pokračující lehký tah zajistí uvolnění kostí.
- Uvolnění lze navodit i s pomocí specifické kostní manipulace pro daný lebeční šev.
- Odblokování membrány lze obvykle uvolnit dlouhým a lehkým tahem.
- K nápravě zablokované membrány dojde tehdy, pokud se elastická fáze odporu stane poddajnou či měkkou a kraniální kosti pokračují volně v pohybu až do svého krajního bodu.
Další významný představitel je Dr. Giovanni Chonchin, fyzik, žák Dr. Upledgera. Zjistil, že kraniosakrální rytmus je rytmická pulzace mysli člověka.
Pevným bodem práce Dr. Chonchina je MYSL : „Mysl je hlavní strůjce jakéhokoliv utrpení člověka.“
„Mysl vytvoří příčiny pro spokojenost a zdraví a ta stejná mysl vytvoří i příčiny pro utrpení a nemoci.“ (Chonchin, 2003)
Dalším pevným bodem práce Dr. Conchina v kraniosakrální terapii je somatoemocionální uvolnění. Pomoci těchto dvou technik nachází prvotní příčinu jakéhokoli utrpení člověka a odstraní ji nejen energeticky ale i emocionálně, čímž se může nastartovat proces uzdravení. Je přesně v souladu s přesvědčením Dr. A.T. Stilla, že lidské tělo má vrozenou schopnost uzdravovat se.
Práce Dr. Conchina spočívá v přímém kontaktu s myslí člověka a v pokračování výzkumu Dr. Stilla, Dr. Sutherlada a Dr. Upledgera-v kraniosakrální terapii a somatoemocionálním uvolnění.
Co je somato-emocionální uvolnění?
Somatoemocionální uvolnění je terapeutický postup koncipovaný tak, aby pomohl tělu zbavit se následků, které v něm zůstaly po úrazu či negativní zkušenosti.
Tato koncepce je založena na přesvědčení, že s fyzikálními silami, které se dostanou do těla oběti v okamžiku nehody či úrazu, může tělo naložit jedním ze dvou způsobů.
- Tělo, které utrpělo úraz se může okamžitě pokusit o rozptýlení těchto sil a následným zahájením přirozeného léčebného postupu.
- Fyzikální síly působící na tělo v okamžiku nehody či úrazu se namísto rozptýlení zachovají.
Pokud dojde k zachování těchto sil, tělo oběti se musí přizpůsobit působení této mimořádné fyzické síly. Tělo reaguje tím, že izoluje nebo tzv. zahradí mimořádnou sílu tak, že se vynoří energetická cysta.
Energetická cysta představuje lokalizovanou oblast se zvýšenou aktivitou částic, což je synonymum pro zvýšenou entropii. Tzn. neorganizovaný a chaotický pohyb iontů a molekul, které tak nevykonávají obvyklou činnost a neslouží efektivně celému tělu. Nejsilnějším určujícím faktorem, který způsobuje tvorbu energetických cyst je emocionální stav oběti v okamžiku úrazu.